Madeira je vzácná kombinace mírného klimatu, dramatické krajiny a měst, která žijí i mimo hlavní sezónu. Když jinde buď prší, nebo je příliš horko, tady se dá pohodlně chodit po levádách, jíst venku a večer se projít přístavem bez davů s náramkem all inclusive. Hory tu padají přímo do Atlantiku, města nejsou kulisy pro turisty a ostrov má rozumné rozměry: za den se bez spěchu přesuneš z vavřínových lesů do vinic a pak na rybu do přístavu. Pokud hledáš destinaci, kde aktivní den skončí sklenkou ponchy a klidným mořským vzduchem, Madeira je sázka na jistotu.
Funchal jako základna: čtvrti, kde se dobře bydlí i jí
Funchal dává smysl jako první zázemí. Staré město s uličkami kolem Rua de Santa Maria má večerní atmosféru, ale noční hluk řeší ubytování o pár bloků dál. Zátoka u mariny je civilnější, blízko k lanovce na Monte i k autobusům. Zóna Lido má víc hotelů, klidnou promenádu a přístup do oceánových koupališť, ale do historického centra je to pěší kus. Dobré je myslet na výškový profil města; některé ulice stoupají poctivě a večerní návrat do kopce není pro každého. Jídlo žijí rybí taverna s espada com banana, hovězí espetada na vavřínovém špízu, polévka caldo verde, sladký bolo do caco s česnekovým máslem a dezert s marakujou. Když si dáš ponchu v malém bistru, popros o „míně sladkou“; Madeiřané umí vybalancovat rum, citrus a med tak, že nepálí ani nepřesladí.
Levády a hřebeny: pěší scénáře pro každý den
Levády – zavlažovací kanály se stezkou – jsou ideální na celodenní chůzi bez velkých převýšení. Levada do Caldeirão Verde vede pralesem k vodopádu a je vstřícná i pro méně trénované, jen je potřeba čelovka do tunelů a bunda na chladnější mikroklima. Levada das 25 Fontes je populární, ale když vyrazíš ráno, získáš tichou hodinu navíc. Naopak hřebenovka Pico do Arieiro – Pico Ruivo je vysokohorská scéna s tunely, schodišti a výhledy přes mořské mraky; počasí se mění rychle a vrstvení je nutnost. Po dešti bývá kluzko, proto je lepší vzít pevné boty a nechat si bílé tenisky na přístav. Ostrov se chová neevropsky: v jeden den zažiješ jaro, zimu i léto – a právě v tom je kouzlo.
Autem kolem ostrova: panoramata, která nejsou jen „lookout a pryč“
Auto dává svobodu, i když autobusy jezdí častěji, než bys čekal. Staré pobřežní silnice často běží souběžně s tunely; když sjedeš z rychlé trasy, dostaneš filmovou jízdu přes vesnice, banánové terasy a mezi útesy s mořským postřikem. Miradouro do Cabo Girão s prosklenou plošinou stojí za krátkou zastávku, ale ještě silnější je Eira do Serrado s pohledem do kotle Curral das Freiras. Na severu má Seixal černou pláž a přírodní bazény v Porto Moniz jsou nejlepší pozdě odpoledne, když slunce kreslí lávové hrany. Vnitrozemí kolem Paul da Serra překvapí plání a větrníky; z mlhy vykoukne slunce a máš pocit, že stojíš na střeše oceánu.
Monte, zahrady a malá městská radost
Lanovka z Funchalu na Monte není jen turistická atrakce, ale pohodlný přesun do jiného klimatu. Tropická i botanická zahrada jsou dvě různé kapitoly; první hraje barvami a vodními prvky, druhá je systematičtější a učesanější. Sáňky s košíkáři z Monte jsou úsměvná tradice – klidně se jen koukej, jak to šustí dolů, a projdi se po starých schodech do čtvrti s kavárnami. Městská Madeira není jen přístav; jsou to i skryté dvory, umění na zdi a pomalá odpoledne s kávou a bolo de mel.
Kdy jet, kde se koupat a jak si nepokazit den
Madeira drží příjemné počasí skoro pořád, ale zima má víc srážek v horách a léto víc lidí u moře. Jaro kvete, podzim má průzračnou vodu. Koupání v oceánu je jiné než v bazénu; proudy a vlny respektuj, nejlépe v přírodních lázních nebo na hlídaných plážích. Na túry přibal čelovku, bundu, vodu a malou lékárničku. Nepodceňuj tunely – jsou vlhké a kluzké. A kdykoli máš pocit, že jsi všechno viděl, zajeď do Santany a projdi si tradiční domky, pak se ztrať v postranních ulicích Machica. Madeira se nevyčerpá za týden; jen si na sebe zvyknete.
