Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je vždy upraven smluvně. Součástí smlouvy je přitom mimo jiné také zkušební lhůta. Ta bývá stanovena na různě dlouhou dobu, přičemž se nejedná o lhůtu přesahující 3 měsíce. Právě toto časové rozmezí se stává jakýmsi nepsaným standardem, na němž se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou. My se v následujících řádcích zaměříme na to, proč se vlastně zkušební doba stanovuje a jak lze doručit výpověď z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance.
K čemu slouží zkušební doba?
Obecně vzato, jedná se o jakousi lhůtu k tomu, aby se vzájemné strany co možná nejvíce poznaly. Zaměstnanec si ověřuje, jaké benefity mu práce v dané firmě přináší, jak je na tom daný zaměstnavatel s platební morálkou a mnohé další důležité aspekty. Zaměstnavatel naopak prověřuje, jaká je celková výkonnost zaměstnance. Soustředí se logicky především na jeho spolehlivost. Jestliže daný člověk nespolupracuje, nechodí včas na pracoviště anebo jinak porušuje pracovní morálku, je třeba řešit expresní výpověď ve zkušební době.
Doručení výpovědi ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen výpověď z pracovního poměru vyhotovit písemně. Doručit ji musí osobně danému zaměstnanci. Většinou se situace má tak, že zástupce zaměstnavatele, případně sám jednatel, odevzdá dokument zaměstnanci přímo na pracovišti. Jestliže ho nezastihne, může využít i jiné způsoby doručení. Potřebuje ovšem důkaz o tom, že druhá strana výpověď obdržela!
Když podává výpověď zaměstnanec
Důvody výpovědi ze strany zaměstnance se liší. Mnohdy mu může vadit třeba i absence pouhého nároku na stravenky či jiná zdánlivá drobnost. V každém případě má tři alternativy doručení výpovědi, a to osobně, poštou či prostřednictvím druhé osoby. Výjimku tvoří výpověď dohodou, která se řeší čistě osobně. Většinou bývá oboustranně výhodná.
